1. Sbíráme jen ovoce dobře vyzrálé či přezrálé, zdravé (nesmí být nahnilé nebo plesnivé - může být červivé), čisté, bez listí, trávy či hlíny. Ovoce upravíme podle následujících pokynů:

Švestky, slívy, ryngle, špendlíky

Pomačkat. Pomačkání plodů přispívá k snadnějšímu rozkvašení a dokonalejšímu prokvašení ovoce. Pro získání jemného aroma se doporučuje podrtit asi ¼ pecek, ne více.

Jablka a hrušky

Podrtit. Podrcení jablek a hrušek je nezbytné, aby došlo k dokonalému prokvašení drtě.

Třešně a višně

Odstopkovat. Dokonalé odstopkování je nezbytné! Bez odstopkování nemá smysl kvas zakládat, protože destilát z neodstopkovaných třešní a višní je velmi nekvalitní.

Meruňky a broskve

Odpeckovat. Odpeckování je nutné proto, aby destilát nebyl hořký (hořkomandlová - amygdalinová příchuť)

2. Ovoce upravené podle bodu 1. ukládáme do kvasných nádob, které plníme pokud možno najednou, výjimečně je můžeme plnit postupně po dobu několika dní. Nádoby plníme jen asi do 4/5 objemu, aby později nedocházelo k vytékání kvasící ovocné šťávy přes okraj kvasné nádoby. Používáme bečky dřevěné nebo plastové, čisté, beze stop zápachu. V případě použití kovových sudů je nezbytné vložit do sudu plastový pytel, aby se zabránilo styku kvasu s kovem. Nikdy nepoužíváme nádoby od použitých chemikálií, barev, olejů a jiných ropných látek. Naplněné bečky přikryjeme víkem nebo igelitovou folií a umístíme je do místnosti bez větších výkyvů teplot (nejvhodnější je teplota 18°C - 22°C). Při nižší teplotě probíhá kvašení pomaleji, ale je kvalitnější.

Kvašení probíhá samovolně. Po několika dnech se na povrchu vytvoří tzv. "koláč" či "deka", který nenarušujeme neboť tvoří přirozenou ochranu proti infekci a zabraňuje ztrátám alkoholu. Pouze u kvasu z třešní vzniklou "deku" co nejdříve odstraníme. Kvas pravidelně kontrolujeme a pokud se na povrchu objeví plíseň, odstraníme ji. Po dobu kvašení kvas nemícháme a s bečkou nehýbáme. Letní ovoce (třešně, višně, meruňky) kvasí 3 - 6 týdnů, pozdní ovoce (švestky, hrušky, jablka) kvasí 8 - 12 týdnů. Délka kvašení je odvislá především od teploty, při které kvašení probíhá. Kvašení je ukončeno, když obsah cukru, změřený moštoměrem klesne pod 2%.

Po dokvašení nádobu pevně uzavřeme a kvas necháme zrát (u třešní a ostatního letního ovoce asi 10 dnů, u švestek, jablek a hrušek 30 i více dnů). Doporučuje se před uzavřením kvasné nádoby vysířit volný prostor pod víkem zapálením sirného proužku. Vyzrálý kvas má zdravou vůni, šťáva není sladká, koláč se propadá (ne u jablek a hrušek).

Zdravý vyzrálý kvas ze švestek, jablek a hrušek je možno v chladu uskladnit po dobu 10 i více týdnů, zralý kvas
z třešní, višní, meruněk a broskví se doporučuje vypálit co nejdříve po vykvašeni.

3. Zralý kvas se převáží do pálenice v dohodnutém termínu v původních kvasných nádobách nebo se těsně před převozem přendá do přepravních 50 litrových plastových konví. "Deka" z povrchu kvasu se odstraňuje.

4. Množství kvasu pro pálení musí být minimálně 75 litrů. Kapacita zařízení je 150 litrů na jednu várku, doba vypálení je 1,5 - 2 hodiny. Po vypálení a po zaplacení si pěstitel odnese svůj destilát ve vlastních skleněných nebo plastových nádobách. Plastové nádoby je možné použít pouze na převoz destilátu z pálenice domů. Ze 150 litrů kvalitního kvasu se vypálí přibližně 7,5 litru etylalkoholu, což je15 litrů 50% destilátu.

5. Podle § 4, odst.3. zákona č. 61/1997 Sb. o lihu je pěstitel oprávněn si dát vyrobit v jednom roce z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etylalkoholu (tj. 60 litrů 50% destilátu) á to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost.

6. V pěstitelské pálenici nebudou páleny kvasy z tropického ovoce (pomeranče, grapefruity, banány apod.).